Kozáci

Kozáci v polské armádě

Kozáci byli v 17. století proslulí svou pěchotou neméně než jízdou. Mnoho kozáků žilo na divokém pomezí křesťanského a islámského světa, kde docházelo k neustálým potyčkám, přepadům a nájezdům. V takovém prostředí se z usedlíků stávali výteční vojáci. Těmito kvalitami a zkušenostmi zřejmě často předčili řadovou západní pěchotu, verbovanou z prostého obyvatelstva. Jejich význam je pak dán zejména dobrým výcvikem v pěším i jízdním boji a jejich použití jako všestranné jednotky. Navzdory občasným kozáckým povstáním sloužilo značné množství kozáků v polských jednotkách, obvykle právě v roli lehké pěchoty nebo jízdy.